Nová historická řada insignií Mendelovy univerzity v Brně (1. fáze: řetězy), které budou zhotoveny v rámci rozvojového projektu 2011 Podpora povědomí o značce MENDELU v souladu s novým Jednotným vizuálním stylem univerzity a jejím novým názvem.

Autor uměleckého návrhu: akademický sochař Michal Vitanovský

O autorovi
Michal Vitanovský se po skončení studií věnoval převážně volné medailérské a sochařské tvorbě. Zachycoval významné osobnosti našich i světových dějin, vyjadřoval se k problému soužití člověka s přírodou, ale i lidí navzájem. Důležitým zdrojem inspirace byla pro něj žena, její fyzické proměny i vnitřní život. Značnou pozornost věnoval a doposud věnuje českým dějinám. Vytvořil několik desítek plaket a medailí zpřítomňujících historické události a jejich aktéry, především z období středověku. V 80. letech se vedle volných litých medailí uplatňují ve Vitanovského práci i ražené medaile. Doposud jich realizoval přes stovku, což v součtu s více než sedmi sty litými artefakty představuje rozsáhlé medailérské dílo. Větev volné reliéfní tvorby zastupují komorní práce často realizované technikou lití bronzu na ztracený vosk. Tématicky těží někdy ze středověku /relikviáře a bestiáře/, jindy reflektují a glosují autorův vztah k současnosti.
Michal Vitanovský se zabývá i mincovní tvorbou. Účastní se veřejných soutěží na návrhy pamětních mincí už tradičně vyhlašovaných Českou národní bankou. Šest jeho návrhů postupně v soutěžích uspělo a byly realizovány ve stříbře nebo zlatě / 50 Kč Svatá Anežka Česká - revers, 1990, 500 Kč J.A.Komenský, 1992, 5 000 Kč Univerzita Karlova, 1998, 2 000 Kč Klášter Vyšší Brod, 2001, 200 Kč Svatá Zdislava, 2002, 200 Kč Jiří z Poděbrad, 2002 /.
V devadesátých létech mu přibyl další obor - insignie. Vytvořil primátorské řetězy a městské klíče tří měst, je autorem rektorských či děkanských řetězů a žezel čtyř univerzit. V roce 1990 získal první cenu v soutěži na československý Řád T.G. Masaryka a v roce 1994 na český Řád Bílého lva, které byly realizovány.
Sochařskou tvorbu M.Vitanovského představovanou volnými a užitými plastikami, reprezentují i realizace jako sousoší Selská vzpoura 1775 na Konopišti, 1988, plastika sv.Vojtěcha v Libici nad Cidlinou, 1997, portrétní busta krále Václava II. v Kutné Hoře, 1998, památník renesančního básníka Eliáše Lániho ve Slovenském Pravně, 2003 a další.

Autorova filozofie výtvarného pojetí insignií
Při navrhování insignií Mendelovy univerzity v Brně je nezbytné brát v úvahu stávající grafický manuál, včetně inovací. Ten definuje většinu výtvarných aplikací značky jak celé univerzity, tak značek jednotlivých fakult. Minimalistický styl těchto značek vymezuje prostor pro každého, kdo řeší jakýkoli výtvarný úkol pro Mendelovu univerzitu. To se týká i návrhů nových insignií. Stávající výtvarný aparát univerzity má nicméně tématickou mezeru. Chybí zapracování osobnosti Gregora Johanna Mendela, jehož jméno univerzita nese a o jehož historický význam se opírá. Považoval jsem proto za nezbytné Mendelovu osobnost na insigniích výtvarnými prostředky připomenout.
Vzhledem k strohému výtvarnému pojetí značek je vyloučeno vytvořit pro insignie realistický Mendelův portrét. Tímhle způsobem by nikdy nevzniklo jednotné výtvarné dílo. Dnešní portrétní medailérství naštěstí nabízí více možností, jak vyjádřit danou osobnost a to s pomocí menší či větší míry zjednodušení. Jako východisko pro vyjádření Mendelovy podoby jsem zvolil jeho neznámější fotografii, která je již pevně zafixovaná v obecném povědomí. Je tedy možné ji redukovat na základní a typické znaky jeho fyziognomie. Charakteristické rysy tváře G. J. Mendela doplňuje blok písma řešený "na zarážku". Tato typografická úprava souzní s podobně řešeným blokem písma na značce univerzity.
Značka univerzity, ze které vychází i označení fakult, staví na motivu hrachových kuliček. Proto jsem ho využil také a tento motiv promítám do tvarosloví řetězů jak v celku, tak v detailu. Rytmus kulatých ražeb řadových článků řetězu se v malém opakuje ve spojovacích řetízcích z kulatých oček. Ve středu plochy řadových článků je reliéf řádky kuliček sledující směr průběhu řetězu. Ražené části řetězů se liší velikostí, což se promítá do tří odlišných průměrů. 30 mm pro řadové články, 50 mm pro články centrální se značkami univerzity a fakult a 70 mm průměr pro závěsnou portrétní medaili. Formátové odlišení rektorské medaile od děkanských vyřeší její kruhové osazení z leštěného bronzu. Individualitu rektorského řetězu podtrhnou purpurové barevné akcenty. Akcenty v barvách fakult budou také identifikovat děkanské řetězy. Centrální článek děkanského řetězu je myšlen jako oboustranný. Na averzu značka fakulty, na reverzu univerzity.
Řetězy prorektorů se od řetězů proděkanů budou lišit akcenty v barvě univerzity (zelená). Všechny řetězy jsou navrhovány pro realizaci v bronzu.

Michal Vitanovský
akademický sochař

Zhotovení insignií: Triga - K
Vznik insignií by však nebyl možný bez umělecké dílny, kde dochází k závěrečné výrobě a přetvoření výtvarných představ do trojrozměrných předmětů, jež se stanou insigniemi. Pro realizaci nové historické řady insignií Mendelovy univerzity v Brně byla vybrána rodinná firma Triga-K, sídlící v pražských Modřanech, v jejímž čele stojí pan Petr Kazda. Při návštěvě umělecké dílny bylo příjemné vidět rozsah její tvorby a způsoby výroby medailí, plaket, řádů či šperků a přesvědčit se, že práce byla svěřena do správných rukou. Vždyť vytvoření insignií není snadným úkolem. Triga-K má velkou zkušenost a tradici ve výrobě medailí z drahých a obecných kovů, státních vyznamenání, insignií, rektorských a starostovských řetězů pro vysoké školy a úřady, odznaky, šperky, snubní prsteny, kravatové spony a miniatury korunovačních klenotů. Dlouhodobě spolupracuje s renomovanými výtvarníky (včetně akademického sochaře Michala Vitanovského) a realizuje úspěšně jejich umělecké návrhy.

Náhledy

Historie akademických insignií Mendelovy univerzity v Brně

(převzato z podkladů zpracovaných PhDr. Alenou Mikovcovou, odbornou pracovnicí Univerzitního archivu MENDELU

Úvod
Historický vývoj vysokých škol přinesl s sebou tradiční mezinárodní zvyk slavnostních vysokoškolských ceremoniálů, při nichž akademičtí funkcionáři užívají k vyjádření svých pravomocí, odpovědnosti a důstojnosti zvláštních odznaků svých funkcí - insignií. Zpravidla jsou to žezla a medaile zavěšené na katénách, slavnostních řetězech.
Různorodostí svého provedení se jimi odlišují jednotlivá vysoká učení a odlišnými symboly se rozeznávají v rámci jedné vysoké školy též její řídící orgány (rektor, prorektoři) a děkani.

První kolekce insignií Vysoké školy zemědělské v Brně, 1934 -1935
Akademické insignie byly v minulosti nejčastěji získávány darem. Také Vysoká škola zemědělská v Brně (VŠZ) získala pro své akademické hodnostáře první insignie z výtěžků sbírky uspořádané k tomuto účelu. První návrhy na zhotovení rektorského řetězu, který měl být použit v roce 1929 při jubilejních oslavách 10. výročí založení VŠZ, se nerealizovaly pro nedostatek finančních prostředků. Z iniciativy profesorského sboru byl v roce 1931 založen "Fond pro rektorské a děkanské insignie", který byl rozmnožován dary příznivců a přátel školy (velkostatkář František Harrach, ministr školství Dr. Milan Hodža, prof. Julius Stoklasa, rada ministerstva zemědělství Dr. Edvard Reich), jednotlivých profesorů a docentů (prof. Josef Opletal, doc. František Bernard) a absolventů (Klub přátel československých zemědělských inženýrů, Zájmová skupina lesních inženýrů). Stříbrné pozlacené insignie, řetěz rektorský a dva řetězy děkanské, zhotovila dle vlastních návrhů v letech 1931 - 1934 firma Alois Tengler, závod umělecko průmyslové práce ze stříbra, mědi a bronzu, Praha. Rektorský řetěz byl poprvé použit při slavnostní inauguraci rektora prof. Dr. Ing. Václava Nováka v roce 1934, děkanské řetězy o rok později při uvedení prof. Dr. Ing. Aloise Tichého do rektorského úřadu. Insignie měly po okupaci Československa nacistickým Německem pohnuté osudy. Po atentátu na zastupujícího říšského protektora R. Heydricha byl vydán výnos o zabavení majetku, zařízení a úschov českých vysokých škol u bank a peněžních ústavů. Staré insignie zabavil kurátor Německé vysoké školy technické v Brně Dr. Helmut Leitmeyer, který současně zastával funkci komisaře uzavřených českých vysokých škol. Na německé technice zůstaly uloženy až do osvobození města Brna v roce 1945. Po válce byly vyhledány a slavnostním aktem VŠZ navráceny společně s druhou kolekcí insignií.

Druhá kolekce insignií Vysoké školy zemědělské v Brně, 1939
Akademičtí hodnostáři ostatních brněnských vysokých škol byli vybaveni výpravnými řetězy, žezly i taláry, avšak škola neměla finanční prostředky na jejich pořízení. Zásluhou honorovaného docenta zemědělského družstevnictví na VŠZ a předsedy ústředního svazu českých hospodářských družstev Brnosvazu Františka Wenzla se v prosinci 1938 rozhodla představenstva Brnosvazu, ústředního svazu českých hospodářských družstev v ČSR v Brně a Moragra, obchodního ústředí hospodářských družstev v Brně, věnovat škole kolekci nových insignií jako dar moravského družstevnictví k 20. výročí ČSR a 40. let trvání Brnosvazu. Návrhy řetězů ztvárnil profesor 3. průmyslové školy v Brně Jan Růžička, návrhy žezel vznikly v dílně profesorů brněnské Školy uměleckých řemesel Jana Lichtága a Jiřího Auermüllera. Insignie ve zlaceném bronzu odborně provedla v roce 1939 firma Ladislav Zelinka a Karel Padělek, pasířství a kovotlačitelství, Brno.
Nová kolekce insignií byla dohotovena koncem roku 1939 a v důsledku uzavření českých vysokých škol již VŠZ nebyla předána. Oficiálně je převzala do úschovy Moravská jednota záložen a raiffeisenek a družstev (nástupce Brnosvazu) v červenci 1940. Družstevní centrála je ukrývala společně se starými insigniemi v tichosti ve svých pokladnách až do května 1942. Po atentátu na zastupujícího říšského protektora R. Heydricha, kdy byl vydán výnos o zabavení majetku, zařízení a úschov českých vysokých škol u bank a peněžních ústavů, byly uschované insignie v červenci 1942 převzaty německými zástupci města Brna vládním komisařem Oskarem Judexem a starostou W. Czernym k "věrné ruce". Zabavené insignie měly být zachovány německému Brnu, proto byly uschovávány v hlavní městské pokladně. Díky svědomitosti a pečlivosti českých městských úředníků a zřízenců byly všechny předměty s výjimkou 6 velkých bronzových figurálních plaket zachráněny. Šťastně zachráněné insignie byly odevzdány moravskými družstevními centrálami slavnostním aktem Vysoké škole zemědělské při první poválečné doktorské promoci a slavnostním prohlášení nových zemědělských a lesnických inženýrů v srpnu 1945. Vzhledem k poválečné obnově budov VŠZ zničené válečnými událostmi byly insignie v trezoru kvestury Masarykovy univerzity až do listopadu1947, kdy byly převzaty do trvalé úschovy školy.

Třetí kolekce insignií Vysoké školy zemědělské v Brně, 1969
Třetí soubor insignií si pořídila VŠZ při příležitosti oslav 50. výročí svého trvání. V roce 1969 byly zhotoveny ze zlaceného bronzu nové řetězy rektora, prorektorů a děkanů fakult. Podle návrhů akademického sochaře Miloše Axmana insignie vyrobilo Ústředí uměleckých řemesel v Brně v provozovně Umělecké pasířství B. Studený. Medaile na řetězech jsou dílem akademického sochaře Václava Adolfa Kovaniče, jejich ražbu provedla Státní mincovna v Kremnici. Řetěz děkana veterinární fakulty byl v roce 1969 předán obnovené Vysoké škole veterinární v Brně.

Doplňující insignie
Zahradnická fakulta sídlící v Lednici na Moravě při svém založení v roce 1985 zvolila odlišné výtvarné provedení svých insignií. Návrhy řetězu i žezla zhotovil akademický sochař Slavomír Čermák v roce 1986. Insignie umělecky ztvárnil v letech 1987 - 1989 mistr uměleckých řemesel Jaroslav Náprstek prostřednictvím Českého fondu výtvarného umění v Praze.
Na výtvarné řešení druhé kolekce insignií navázal návrh na insignie Provozně ekonomické fakulty. Symbolika původního děkanského řetězu, zhotoveného v souboru insignií v roce 1969, již neodpovídala pedagogickému a vědeckému zaměření fakulty. Provozně ekonomická fakulta také neměla vlastní žezlo. Proto se její vedení rozhodlo pořídit si při příležitosti 40. výročí vzniku fakulty nové insignie. Řetěz zhotovil v roce 1999 podle návrhu akademického sochaře Josefa Úprky mistr uměleckých řemesel Pavel Strakoš z Pasířství Hradec nad Opavicí. Medaile byly raženy v Bižuterii Jablonec. Návrh a vlastní realizace děkanského žezla jsou dílem akademického sochaře Josefa Úprky z roku 1997.

Potřebuji potvrzení o studiu nebo duplikát 

Navigace