Dar univerzitnímu archivu. Diplomy prvního rektora prof. Bubáka
12. 8. 2022 - Mgr. Bc. Pavel Zálešák, Mgr. Bc. Nikola Faltýnková
Vzácná akvizice diplomů profesora Bubáka nás přiměla k tomu napsat pár slov o profesorovi i k tomuto jedinečnému nálezu. V první řadě děkujeme dárcům dokumentů, kteří se na univerzitu sami obrátili a přispěli k obohacení jejího dědictví. Profesor Bubák byl nejen prvním rektorem Vysoké školy zemědělské, předchůdkyně dnešní Mendelovy univerzity v Brně, uznávaným vědcem v oboru fytopatologie a mykologie a pedagogem, ale také například otcem sedmi dětí. Diplomy jsou důkazem jeho akademických a vědeckých schopností a uznání, kterého se mu dostalo.
Prof. PhDr. František Bubák se narodil 22. července v Rovensku pod Troskami do rodiny klempíře. Své vzdělání započal na gymnáziích v Jičíně, Praze a Příbrami, na které navázal studiem přírodních věd na Česko německé Karlovo-Ferdinandově univerzitě v Praze (dnešní Univerzita Karlova). Zde také v roce 1900 získal diplom doktora filosofie, kterým mu byl udělen titul PhDr.
Jeho rektorskému působení předcházely aktivity na mnoha různorodých místech. Začínal jako asistent Botanického oddělení Národního muzea, poté byl profesorem na středních školách v Praze a Zábřehu na Moravě. Díky státnímu stipendiu mu bylo umožněno studovat na zahraničních univerzitách v Berlíně a v Halle. Později se stal asistentem na České škole technické (dnešní ČVUT v Praze), kde roku 1902 habilitoval v oboru fytopatologie, a začal pracovat na Zemské hospodářské akademii v Táboře.
V roce 1919 se ujmul funkce prvního rektora nově zřízené Vysoké školy zemědělské v Brně a významným způsobem se podílel na jejím budování a prvotní organizaci. Ve svém projevu při příležitosti slavnostního zahájení prvních přednášek na VŠZ 18. listopadu 1919 se zavázal učinit spolu s profesorským sborem „vše, co je v mezích možnosti, aby v nejkratší době zařídil moderní ústavy, laboratoře, sbírky, pokusná pole, zahrady i velkostatek k demonstracím a pokusům…,“ vše tolik potřebné ke vzniku moderní vysoké školy poskytující svým studentům to nejlepší vzdělání, kterého se jim mohlo dostati.
František Bubák bude navždy spojen s počátky Vysoké školy zemědělské. Pracoval na nastavení základních procesů a organizace školy, budování profesorského sboru a dalšího personálu, získání potřebného vybavení pro výuku. Také zahájil jednání ve výběru pozemků pro školní statky a botanickou zahradu. S ostatními vysokými školami spolupracoval na vzniku brněnské akademické obce.
Po ročním působení na naší univerzitě přešel do Prahy na ČVUT, kde byl jmenován řádným profesorem všeobecné a speciální fytopatologie, kde působil až do své smrti roku 1925. Jeden z jeho tehdejších kolegů ho charakterizoval jako „vynikajícího vědce světového jména, muže ryzí, čisté povahy i znamenitého učitele.” Byl osobností s širokým rozhledem. Jeho vědecké články z oblasti mykologie a fytopatologie vycházely nejen v českých, ale i v zahraničních časopisech. Nejdále např. v americkém Ohiu.
Diplom doktora filosofie udělený roku 1900 z oborů botaniky, fyziky a filozofie podepsal tehdejší rektor české Karlovy-Ferdinandovy univerzity v Praze Jan Gebauer. Ten je znám především ze sporu o pravost Rukopisů, kdy se jako bohemista podílel na prokazování jejich nepravosti. Dále na diplomu můžeme nalézt podpis děkana Filozofické fakulty Václava Emanuela Mourka, významného filologa, germanisty a anglisty. Jako promotor je zde podepsán Emil Frida, spíše známý pod pseudonymem Jaroslav Vrchlický.
Členský diplom Masarykovy akademie práce obdržel profesor Bubák roku 1923. Masarykova akademie práce vznikla jako samostatná instituce v roce 1920. Byla to odezva na neschopnost přijetí technických věd do struktury České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění (předchůdce dnešní Akademie věd). Instituce sdružovala techniky a inženýry, jejichž cílem bylo řešení technických otázek celonárodního významu a promítnutí jejich poznatků do praxe za účelem přispění k hospodářské obnově poválečného Československa. Podle zakládajících stanov se měli jejími členy stát “vynikající odborníci všech oborů vědy a práce.” František Bubák byl členem druhého odboru, který tematicky zaštiťoval zemědělství a lesnictví.
Univerzitní archiv je vděčný za tento cenný dar, který rozšíří jeho archivní sbírku. Může to být výzvou a inspirací pro ty, kteří se dostanou do podobné situace a ve svém vlastnictví naleznou historické dokumenty či fotografie. Nejlepším řešením je dokumenty nabídnout archivu, muzeu nebo jiné paměťové instituci, než je vyhodit anebo nechat znehodnotit. Oba diplomy nyní budou uloženy v depozitáři univerzitního archivu, který zajišťuje vyhovující podmínky pro dlouhodobé uchování.
Potřebuji potvrzení o studiu nebo duplikát